Zámek Velké Losiny

Zámek patří mezi přední ukázky bydlení a architektury pozdní renesance nejen v ČR, ale i v Evropě. Vzácně zachované interiéry zámku pamatují ale i nechvalně proslulé inkviziční procesy s údajnými čarodějnicemi v 17. stol.

Zámek postavil v poslední čtvrtině 16. stol. Jan mladší ze Žerotína. Ten se také zasloužil o rozvoj zdejších lázní,   založil i dodnes fungující unikátní ruční papírnu.  Z doby Jana mladšího se na zámku dochovala především podstatná část interiéru velké jídelny, kde stojí nejstarší kachlová kamna na Moravě (1585).

V průběhu 17. stol. se losinskému panství vyhnuly události třicetileté války, díky čemuž se zámek dochoval ve své autentické podobě, včetně části mobiliáře. Vskutku unikátní je zámecká kolekce kožených a textilních tapet doplněná několika gobelíny. Dalším hodnotným souborem je rodová portrétní galerie Žerotínů. Za zmínku stojí i zajímavosti - dvousedadlová nosítka z konce 17. stol., nejstarší svého druhu, nebo honosné barokní sáně. Na počátku 19. stol. Žerotínové museli zadlužené panství se zámkem prodat Lichtenštejnům. Ti následně upravili část tzv. nízkého zámku ve stylu biedermeieru a zámecký park získal svou současnou podobu. Veškeré tyto úpravy se soustředily na proměnu starého zámku v romantické letní sídlo. V roce 1945 byl zámek Lichtenštejnům zkonfiskován na základě Benešových dekretů.

Velkolosinské panství je také nechvalně známé tzv. inkvizičními procesy, během kterých bylo v letech 1678 - 1692 za údajné čarodějnictví a spojení s ďáblem upáleno na hranici 56 lidí. Je to také dějiště jednoho z nejznámějších českých románů a následně i filmu – Kladivo na čarodějnice.

Během dvou prohlídkových okruhů můžete obdivovat dědictví rodu pánů ze Žerotína i Lichtenštejnů – dvou nejvýznamnějších majitelů panství. Na samotném zámku se pak po celý rok konají mnohé kulturní akce, vč. divadelního festivalu.