Hrad Šternberk

Je to jeden z nejstarších hradů severní Moravy, kolébka moravské větve rodů Šternberků.

Původně sloužil jako obranné středověké sídlo. Má dodnes dochovanou válcovitou věž o tloušťce stěny 4 m a zbytky opevnění hlavního paláce. Z obranného sídla byl hrad v 70. letech 14. stol. přestavěn a rozšířen. Jeden z tehdejších majitelů, biskup Albert II. ze Šternberka, významný církevní hodnostář a vlivný diplomat, využíval hrad jako svou hlavní rezidenci. Např. hradní kapli nechal vyzdobit ve stylu typickým pro dvůr císaře Karla IV.

V 16. stol. proběhla díky rodu Berků z Dubé a Lipé renesanční rekonstrukce hradu a vznikl i systém hospodářských a správních budov. Historie hradu je také úzce spjata s husitskými válkami i s pozdější třicetiletou válkou, během které bylo samotné město spolu s hradem značně poničeno. V roce 1699 přešel hrad do majetku Lichtenštejnů. Hrad ale nebyl po dlouhou dobu využíván a začal chátrat. Teprve v roce 1886 bylo rozhodnuto o jeho generální rekonstrukci podle projektu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera v duchu romantického historismu. Vzniklo luxusní sídlo splňující požadavky moderního aristokrata Jana II., který postupně vybavil své sídlo historickým mobiliářem, obrazy, nábytkem, plastikami a vzácnými gobelíny. Lichtenštejnové Šternberk vlastnili až do roku 1945.

Bohatý interiér hradu zaujme především výzdobou pocházející z období od 14. do 19. stol. a významnými díly nizozemského, italského, německého a českého sochařství a malířství. Velmi vzácná je sbírka původních renesančních a barokních kachlových kamen, ojedinělým prostorem je také plně vybavená hradní kuchyně.

V nabídce je hned několik prohlídkových okruhů a v průběhu roku se konají speciálně zaměřené prohlídky, jarmarky a  další akce pro širokou veřejnost. Základní okruh má dokonce bezbariérový přístup.